Vánoce

Vánoce patří mezi nejvýznamnější a nejoblíbenější svátky na světě. Pro křesťany jsou oslavou narození Ježíše Krista, ale pro mnoho lidí představují také čas rodiny, odpočinku, společných chvil a tradic. Přestože se způsob jejich slavení v jednotlivých zemích liší, téměř všude je provází jedinečná atmosféra.

K Vánocům neodmyslitelně patří rozsvícené stromečky, adventní věnce, koledy, sváteční jídla, dárky nebo vánoční trhy. Některé zvyky se předávají z generace na generaci, jiné se rozšířily až v moderní době. Společně však vytvářejí svátky, které mají v každé zemi a často i v každé rodině trochu jinou podobu.

V křesťanské tradici jsou Vánoce svátkem narození Ježíše Krista. Bible ovšem přesné datum jeho narození neuvádí a ani první křesťané tento svátek zpočátku neslavili. Až postupem času se začala formovat tradice každoroční oslavy Kristova narození, přičemž jako její datum se nakonec ustálil 25. prosinec. Toto období bylo již v minulosti spojeno se zimními oslavami, hostinami a symbolikou světla.

V průběhu staletí se křesťanské tradice prolínaly s místními zvyky a Vánoce postupně získávaly v jednotlivých částech Evropy vlastní podobu. Kromě náboženských obřadů je provázely hostiny, zpěv, návštěvy a lidové oslavy. Později se stále více dostávala do popředí rodina a domácí tradice, čímž se vytvořila představa Vánoc jako svátků klidu, společných chvil a obdarovávání.

Zajímavý je také původ anglického názvu „Christmas“, který vychází ze staroanglického označení Kristovy mše. Zkratka „Xmas“ přitom není moderním způsobem odstranění Krista z názvu Vánoc. Písmeno X pochází z řeckého písmene chí (Χ), kterým začíná řecké slovo Christos – Kristus.

Vánoce si dnes jen těžko představíme bez stromečku, světel, věnců nebo dárků. Mnohé z těchto symbolů mají dlouhou tradici a postupně se rozšířily do velké části světa.

Vánoční stromeček: Jedním z nejznámějších symbolů Vánoc je vánoční stromeček. Stále zelené rostliny odedávna připomínaly život i uprostřed zimy, tradice zdobeného stromečku se však rozvinula především v německy mluvících oblastech Evropy. Zpočátku se stromečky zdobily jednoduchými ozdobami, ovocem, sladkostmi nebo svíčkami. V 19. století se tento zvyk výrazně rozšířil také v Británii a postupně se dostal do dalších zemí. Dnes může být stromeček živý nebo umělý, tradičně i moderně ozdobený. Navzdory rozdílům zůstává v mnoha domácnostech centrem vánoční výzdoby a místem, pod kterým se objevují dárky.

Jmelí: K tradičním zimním rostlinám patří také jmelí. Protože zůstává zelené i během zimy, v minulosti bylo spojováno se životem, štěstím a ochranou. Nejznámějším zvykem je líbání pod jmelím, které se rozšířilo především v Británii a později také v dalších zemích. Dnes má především romantický a sváteční charakter.

Adventní věnec: Adventní věnec připomíná blížící se Vánoce. Nejčastěji má čtyři svíčky, které se postupně zapalují během čtyř adventních nedělí. Jeho moderní podoba se rozšířila z Německa a časem se stala běžnou součástí adventu v mnoha zemích. Dnes adventní věnce najdeme nejen v kostelech, ale také v domácnostech, školách nebo na veřejných místech.

Světla: Světlo patří k nejvýraznějším symbolům Vánoc. V křesťanství má duchovní význam, zároveň však vytváří typickou sváteční atmosféru během nejtemnější části roku. Dříve se na stromečcích používaly skutečné svíčky, které později nahradila bezpečnější elektrická světla. Dnes světelné řetězy nezdobí pouze stromečky, ale také domy, zahrady, ulice, náměstí a celá městská centra.

Dárky: Pro mnoho lidí je jednou z nejoblíbenějších vánočních tradic obdarovávání. V křesťanském prostředí připomíná také biblický příběh mudrců, kteří přinesli Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu. S dárky se pojí také postava svatého Mikuláše, známého svou štědrostí a pomocí druhým. Postupně se obdarovávání stalo jednou z nejvýraznějších součástí rodinných Vánoc. Samotný zvyk však nemá všude stejnou podobu. Liší se nejen den rozdávání dárků, ale také postava, která je podle tradice přináší.

Vánoční dárci: V Česku a na Slovensku nosí vánoční dárky Ježíšek, zatímco v mnoha anglicky mluvících zemích tuto úlohu zastává Santa Claus. Santa má kořeny v tradici svatého Mikuláše. Jeho dnešní podoba veselého vousatého muže v červeném oblečení se vytvářela postupně prostřednictvím příběhů, ilustrací, filmů a reklamy. Známé kampaně společnosti Coca-Cola jeho podobu výrazně zpopularizovaly, ale nebyly její tvůrci. V dalších zemích existují jiní vánoční dárci. V Německu se lze setkat s Weihnachtsmannem nebo Christkindem, ve Francii s Père Noël a v Itálii je se svátečním obdobím spjatá Befana.

V Česku jsou Vánoce především časem rodiny, tradic a pro mnohé také významným křesťanským svátkem. Předchází jim advent, během kterého se domácnosti postupně připravují na svátky. Peče se vánoční cukroví, zdobí se domácnosti, nakupují dárky a na adventním věnci se každou neděli zapaluje další svíčka. Města a obce zároveň ožívají vánoční výzdobou a trhy.

Nejdůležitějším svátečním dnem je Štědrý den – 24. prosince. Jeho konkrétní podoba závisí na regionu i rodinných tradicích, přičemž velkou roli hraje především štědrovečerní večeře. Na mnoha stolech nechybí smažený kapr s bramborovým salátem a v některých domácnostech také rybí polévka. Oblíbenou součástí Vánoc je rovněž vánoční cukroví, například vanilkové rohlíčky, linecké cukroví nebo perníčky.

Některé rodiny dodnes zachovávají také starší zvyky, mezi které patří rozkrajování jablka, pouštění lodiček z ořechových skořápek, lití olova nebo házení střevícem. Po večeři přichází pro děti jedna z nejočekávanějších chvil – rozbalování dárků, které podle české tradice přináší Ježíšek. Sváteční atmosféru dotvářejí koledy, mezi nejznámější patří Narodil se Kristus Pán a Nesem vám noviny, a pro věřící jsou důležitou součástí Vánoc také bohoslužby.

Svátky pokračují 25. a 26. prosince, kdy se lidé setkávají s rodinou, navštěvují příbuzné nebo jednoduše odpočívají. V širším tradičním pojetí vánoční období sahá až ke svátku Tří králů 6. ledna.

Přestože mají Vánoce v mnoha zemích společné prvky, konkrétní zvyky se mohou výrazně lišit. Jejich podobu ovlivňuje náboženství, historie, podnebí i místní kultura.

SlovenskoNa Slovensku jsou Vánoce především časem rodiny, tradic a pro mnoho lidí také významným křesťanským svátkem. Hlavním svátečním dnem je 24. prosinec – Štědrý den. Podoba štědrovečerní večeře se liší podle regionu a rodinných tradic. Na mnoha stolech nechybějí oplatky s medem, kapustnica, ryba a bramborový salát. Na východním Slovensku jsou známé například bobaľky nebo opekance s mákem, jinde se připravují různé polévky, luštěniny či tradiční pečivo. Dárky podle slovenské tradice přináší Ježíšek. Některé rodiny dodnes zachovávají také starší zvyky, například rozkrajování jablka, házení ořechů do koutů nebo ponechání volného místa u stolu. Sváteční atmosféru dotvářejí koledy a pro věřící jsou důležitou součástí Vánoc také bohoslužby. Vánoční období pokračuje 25. a 26. prosince a v širším tradičním pojetí sahá až ke svátku Tří králů 6. ledna.

NěmeckoNěmecko významně ovlivnilo podobu moderních evropských Vánoc. Právě s německy mluvícím prostředím je spojen rozvoj tradice vánočního stromečku i moderního adventního věnce. Dárky může v závislosti na regionu přinášet Weihnachtsmann nebo Christkind. K německým Vánocům neodmyslitelně patří také vánoční trhy. Mezi nejznámější patří norimberský Christkindlesmarkt.

Spojené státy americkéAmerické Vánoce vznikly kombinací tradic, které do země přinášeli přistěhovalci z různých částí Evropy. Nejznámější postavou je Santa Claus, který podle tradice přichází v noci z 24. na 25. prosince a nechává dárky pod stromečkem. Děti mu často připravují sušenky a mléko a píší mu dopisy se svými přáními. Jedním z nejznámějších amerických vánočních symbolů je vánoční strom u Rockefeller Center v New Yorku, jehož každoroční rozsvícení patří mezi významné události předvánočního období.

FrancieFrancouzské Vánoce se nesou ve znamení rodinných setkání a slavnostního jídla známého jako réveillon. V závislosti na regionu může menu obsahovat mořské plody, ústřice, foie gras, drůbež a další sváteční jídla. Známým dezertem je bûche de Noël, moučník připomínající dřevěné poleno. Dárky dětem přináší Père Noël.

ItálieV Itálii mají Vánoce silnou křesťanskou tradici. Mimořádně oblíbené jsou presepi – betlémy, jejichž rozšíření v křesťanské tradici je spojováno se svatým Františkem z Assisi. Na svátečních stolech se objevují regionální speciality a sladké pečivo, zejména panettone a pandoro. S obdobím Tří králů je spojena postava Befany, která podle italského folkloru navštěvuje děti v noci před 6. lednem a nechává jim sladkosti nebo dárky.

ŠpanělskoVe Španělsku patří k nejvýznamnějším událostem vánočního období Tři králové – Reyes Magos. V mnoha rodinách děti tradičně dostávají dárky právě 6. ledna, i když v současnosti se často rozdávají také během samotných Vánoc. Katalánsko má zvláštní tradici Tió de Nadal, známou také jako Caga Tió, jejímž symbolem je ozdobené dřevěné polínko. Děti se o ozdobené dřevěné polínko během adventu starají a následně do něj během svátků symbolicky tlučou hůlkami, aby jim „přineslo“ sladkosti a drobné dárky.

AustrálieV Austrálii připadají Vánoce na léto. Namísto zimní krajiny je proto často provází slunečné počasí, pobyt venku, grilování nebo návštěva pláže. Vedle tradičních jídel britského původu jsou oblíbené mořské plody, studené pokrmy a letní dezerty. Navzdory vysokým teplotám zůstávají Santa Claus, vánoční stromečky a světelná výzdoba běžnou součástí australských Vánoc.

JaponskoV Japonsku nejsou Vánoce tradičním náboženským svátkem většiny obyvatelstva, přesto se staly populární kulturní a komerční událostí. Známá je tradice objednávání smaženého kuřete z KFC, která se výrazně rozšířila po úspěšné marketingové kampani v 70. letech 20. století. Štědrý večer má v japonské populární kultuře často romantický charakter a může připomínat způsob, jakým se v západních zemích slaví Valentýn.

MexikoJednou z významných mexických tradic je Las Posadas, která probíhá od 16. do 24. prosince. Symbolicky připomíná hledání přístřeší Marií a Josefem před narozením Ježíše. Oslavy provázejí průvody, písně, modlitby, společné jídlo a piñaty. Mezi tradiční sváteční pokrmy patří tamales, přičemž konkrétní menu se liší podle regionu.

IslandIslandské Vánoce jsou známé třinácti postavami nazývanými Jólasveinar – Yule Lads. Podle moderní tradice postupně přicházejí před Vánocemi a dětem nechávají malé dárky v botách. Ve starším folkloru však měly mnohem méně přátelský charakter. K islandským vánočním příběhům patří také postavy obryně Grýly a obrovského vánočního kocoura – Jólakötturinn.

EtiopieMnozí etiopští pravoslavní křesťané slaví Kristovo narození 7. ledna podle gregoriánského kalendáře, což odpovídá 25. prosinci v kalendáři používaném jejich církevní tradicí. Svátek se v Etiopii označuje jako Genna nebo Ganna a má především náboženský charakter. Oslavy zahrnují bohoslužby, společné jídlo a místní tradice.

FilipínyFilipíny jsou známé mimořádně dlouhou vánoční sezonou. Vánoční výzdoba a hudba se tam často objevují už od září. Na Filipínách se toto období označuje jako „ber months“ podle anglických názvů měsíců September, October, November a December. Charakteristickým symbolem je parol, lampion ve tvaru hvězdy. Důležitou náboženskou tradicí je Simbang Gabi, série mší před Vánocemi. Na svátečních stolech se objevuje například bibingka, různé rýžové koláče a další místní speciality.

Vánoce se během posledních dvou staletí výrazně změnily a jejich dnešní podobu ovlivnila literatura, hudba, filmy, televize i reklama. Jedním z nejznámějších vánočních příběhů se stala Vánoční koleda od Charlese Dickense, vydaná v roce 1843. Příběh zdůrazňuje rodinu, štědrost, soucit a pomoc druhým – hodnoty, které si s Vánocemi spojujeme dodnes. K Vánocům neodmyslitelně patří také hudba. White Christmas v podání Binga Crosbyho se stala celosvětovým vánočním hitem a dodnes patří k symbolům vánočního období.

Postupně se mění také způsob, jakým se na svátky připravujeme. Elektrická světla nahradila svíčky na stromečcích, k papírovým pohlednicím přibyly digitální pozdravy a velká část nakupování dárků se přesunula na internet. Vánoce se zároveň rozšířily také do zemí, ve kterých není křesťanství dominantním náboženstvím. Někde si zachovaly především náboženský význam, jinde se z nich stal zejména rodinný, společenský nebo kulturní svátek.

Vánoce každý prožívá trochu jinak. Pro křesťany jsou oslavou narození Ježíše Krista, pro jiné především příležitostí pro setkání s rodinou, odpočinek a tradice, které se opakují každý rok.

Právě rozmanitost patří k tomu, co dělá Vánoce výjimečnými. Někde lidé dodržují tradiční zvyky a rozbalují dárky od Ježíška, jinde čekají na Santa Clause, slaví Tři krále, jedí smažené kuře nebo tráví sváteční den na pláži. Vánoce v Bratislavě, Praze, New Yorku, Tokiu, Manile nebo Sydney proto mohou vypadat úplně odlišně, ale často je spojují podobné věci – setkání s blízkými, společné chvíle, štědrost, klid a radost ze svátečního období.