První svátek vánoční
První svátek vánoční neboli Boží hod, 25. prosinec, patří k nejvýznamnějším dnům vánočního období. V křesťanské tradici je svátkem Narození Páně a připomíná narození Ježíše Krista. V Česku je dnem pracovního klidu a pro mnohé rodiny představuje klidnější pokračování Vánoc po Štědrém dni. Lidé tráví čas s rodinou, odpočívají, setkávají se s příbuznými a přáteli nebo se účastní bohoslužeb.
Na rozdíl od Štědrého dne, se kterým se pojí množství příprav, štědrovečerní večeře, lidové zvyky a rozbalování dárků, bývá 25. prosinec klidnější. Domácnosti zůstávají svátečně vyzdobené, rodiny se setkávají u společného jídla a pokračují ve vánočních tradicích.
Historické kořeny Prvního svátku vánočního
První svátek vánoční je v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Přesné datum jeho narození není známo a Nový zákon ho neuvádí. Slavení Kristova narození 25. prosince je v Římě doloženo již ve 4. století a postupně se toto datum rozšířilo i do dalších částí křesťanského světa.
O tom, proč byl za den Kristova narození zvolen právě 25. prosinec, existuje několik teorií. Jedna ho spojuje s obdobím zimního slunovratu a svátky, které se v tomto období slavily v Římské říši. Další vychází ze starokřesťanských představ, podle kterých se Kristovo početí spojovalo s 25. březnem. Devět měsíců od tohoto data připadá právě na 25. prosinec.
Postupně se 25. prosinec stal jedním z nejvýznamnějších svátků křesťanského kalendáře. Během staletí se k náboženské oslavě přidávaly místní lidové zvyky a rodinné tradice, díky čemuž mají dnešní Vánoce v jednotlivých zemích a regionech rozdílnou podobu.
Kdy se slaví Vánoce?
Vánoce 25. prosince slaví velká část křesťanů na celém světě včetně římských katolíků a mnoha protestantských církví. Toto datum je hlavním dnem Vánoc v mnoha evropských zemích, Spojených státech, Kanadě, Austrálii a dalších částech světa.
Některé pravoslavné církve slaví Narození Krista podle juliánského kalendáře, jehož 25. prosinec v současnosti připadá na 7. leden gregoriánského kalendáře. Ne všechny pravoslavné církve však používají stejný kalendář, proto se datum vánočních oslav mezi nimi liší.
České tradice na první svátek vánoční
V Česku je první svátek vánoční tradičně spojen především s klidem, rodinou a odpočinkem. Po Štědrém dni a štědrovečerní večeři se tempo svátků obvykle zpomalí. Lidé zůstávají doma s nejbližšími nebo se setkávají s příbuznými a přáteli.
Vánoční mše
Pro věřící je důležitou součástí Vánoc účast na bohoslužbách. Někteří navštíví půlnoční mši v noci z 24. na 25. prosince, jiní se zúčastní mše během prvního svátku vánočního. V křesťanské tradici je 25. prosinec především oslavou narození Ježíše Krista. V kostelech proto během vánočního období nechybějí jesličky, vánoční písně a koledy či čtení připomínající biblický příběh Kristova narození.
Rodinná setkání
První svátek vánoční dnes mnohé rodiny využívají ke společnému trávení času a návštěvám příbuzných. Rodina se může setkat u slavnostního oběda nebo si jednoduše užívat klidný den doma. Na svátečním stole se mohou znovu objevit jídla ze Štědrého večera, například rybí polévka, ryba či bramborový salát. V jiných domácnostech se připravuje nový slavnostní oběd podle rodinných zvyklostí. Součástí svátečních návštěv bývá také nabízení vánočního cukroví a pečiva. Na stole se mohou objevit perníčky, vanilkové rohlíčky, linecké cukroví, ořechové či makové záviny a další domácí dobroty.
Den klidu a odpočinku
V minulosti byl 25. prosinec považován za mimořádně sváteční den, během kterého se omezovala běžná práce. Lidé se měli věnovat rodině, odpočinku a náboženskému slavení. S tím byly spojeny také různé lidové zákazy a pověry. V některých oblastech se například neměly vykonávat určité domácí práce. Představy o tom, co se během svátku smělo nebo nesmělo dělat, se regionálně lišily. Dnes tato pravidla většina lidí nedodržuje v jejich původní podobě, myšlenka klidného svátečního dne bez každodenního shonu však zůstává pro mnohé rodiny charakteristická.
Symboly spojené s Narozením Páně
S Vánocemi a oslavou Narození Páně se pojí množství symbolů, které lze během prvního svátku vánočního vidět v domácnostech, kostelech i ve veřejném prostoru.
Betlém: Jesličky zobrazují narození Ježíše Krista. Obvykle v nich najdeme postavy malého Ježíše, Marie a Josefa, často také pastýře, zvířata, anděly a další postavy. Betlémy mají v Česku dlouhou tradici a během Vánoc se nacházejí v mnoha kostelech i domácnostech.
Betlémská hvězda: Hvězda připomíná biblický příběh mudrců, které podle Matoušova evangelia přivedla hvězda k Ježíšovi. Proto se její motiv objevuje na vánočních stromcích, betlémech, výzdobě i pohlednicích.
Světlo: Svíčky a vánoční světla jsou tradičně spojeny s nadějí, životem a světlem uprostřed zimního období. V křesťanské symbolice se světlo spojuje také s Ježíšem Kristem jako „světlem světa“.
Zajímavosti o prvním svátku vánočním
Tichá noc:Jedna z nejznámějších vánočních koled vznikla v Rakousku. Text napsal Joseph Mohr a hudbu složil Franz Xaver Gruber. Píseň „Tichá noc“ poprvé zazněla na Štědrý večer v roce 1818 v Oberndorfu u Salcburku a postupně se rozšířila do celého světa.
Dárky 24. nebo 25. prosince:Zatímco v Česku se vánoční dárky tradičně rozbalují večer 24. prosince, v mnoha anglicky mluvících zemích přichází hlavní okamžik až ráno 25. prosince. Děti ve Spojených státech, Spojeném království a dalších zemích nacházejí dárky spojované se Santa Clausem nebo s Father Christmas.
Různá data Vánoc:Ne všichni křesťané slaví Narození Krista ve stejný den. Rozdíl nespočívá v odlišném biblickém datu Ježíšova narození, ale především v používání rozdílných církevních kalendářů.
První svátek vánoční je v Česku především dnem klidu, rodinných setkání a pokračování vánočních svátků. Pro křesťany je oslavou narození Ježíše Krista, pro další lidi zejména příležitostí strávit čas s blízkými a odpočinout si od každodenních povinností. Přestože se způsob slavení Vánoc postupně mění, 25. prosinec zůstává jedním z nejvýznamnějších svátečních dnů roku.